Archiv pro měsíc: Červenec 2013

Lehce puntíkatě

Je léto a v létě je horko. V posledních dnech až moc horko.Je léto a všude je plno ovoce. Po té, co nás tři týdny bombardovala svými plody třešeň, praská mrazák ve švech. Další várka rybízu se do něj už nevejde, a tak ten další se bude zobat a zpracovávat.

Surovin není třeba mnoho:

  • velký sáček dětských piškotů
  • pudink (dvojitý)
  • želatina (dvojitá)
  • ovoce (dostatečně přiměřeně) – u nás aktuálně rybíz

Na pekáček naskákají piškoty ve dvou vrstvách. Nejdřív rovinkou dolů, potom rovinkou nahoru. Pěkně spořádaně počkají na to, až je zalejete uvařeným pudinkem.
Pudink chladne a chladne a vy můžete vyběhnout na zahrádku a obrat něco kuliček rybízu (a u toho jen tak bokem zobnete i něco angreštu .. takový malý test zralosti).
Kuličky se rozkutálí po pudinkové vrstvě a už se třesou na přikrytí želatinou. Takže hezky zalít a dát do studena ztuhnout.
HOTOVO! 🙂
IMG_4335

Ryba od moře

Představte si, že jste na dovolené u moře v Itálii. Vaše polovička vybere – sama a dobrovolně – ubytování se snídaní a při příjezdu se zeptá „Máme to s polopenzí?“ A druhý den pobytu vám řekne „Tak mě tak napadá, co vlastně budeme jíst?“ V městečku plném pizzerií, restauraci, trattorii apod. Pak večer ji – vaši polovičku – napadne, že byste někam mohli na jídlo. Jasně, že jenom a jenom kvůli vám, protože ona – ta polovička – sice hlad vůbec nemá, ale kvůli vám se obětuje.

Vyrazíte a obcházíte ty miliony stravovacích zařízení, nejdřív vyloučíte ty bez vyvěšeného jídelního lístku, abyste se nedostali do nepříjemností, pak ty, kde italštinu prostě nerozluštíte. Mezitím vaše polovička, která zatím sice hlad vůbec nemá, připustí, že by jíst asi měla. Takže vyloučíte vše s pizzou, kterou jste vy chtěli, ale vaše „lepší já“ ji nejí a nechce. Taky vyloučíte těstoviny, protože ty taky nechce, i když je běžně jí. Taky to nesmí být mušle, krevety, kalamari a pod. To už přechází chuť k jídlu vás. Ale raději už si nic  nepředstavujte, tohle se může stát jenom mně.

Po mém boku se pak ozvalo, že třeba nějaká smažená ryba by možná šla. A zrovna u restaurace, kde byly ryby a správný jídelníček s pečenou rybou. Trošku nás ty sněhobílé ubrusy a látkové ubrousky měly varovat, nicméně Pan Opatrný si zas tolik jídelníček neprohlížel a ceny už asi vůbec ne. Když jsem objednávala rybu, tak mi slečna oznámila, že to je jídlo pro dva. Tak jsem si na svoje vybrané jídlo nechala zajít chuť a přidala se. Pak mi ještě dala na vybranou dva druhy, které mi vůbec nic neřekly a v němčině už tuplem ne, tak něco vybrala sama. Všímáte, jak daleko došla oběť mé polovičky, která šla jen jako můj doprovod se mnou na jídlo?

Čekali jsme u vína asi 25 minut, nejdřív přijel vozíček s talíři a pak přišla servírka s celým pekáčem a ukázala nám rybu tak, jak someliéři ukazují lahev a začala servírovat. Pomocí vidličky a lžíce jsme dostali perfektně vykostěné půlky upečené ryby s bramborem s úplně božským sósem – máslo, bylinky, asi česnek a nic víc. Bylo to zoufale dobré a vůbec jsme netušili, co jsme to jedli – anglicky sea bass, německy barsch. Až druhý den jsem zjistila, že asi mořského vlka.

Takže až pojedete do Grada, tak tuhle dobrotu dělají v Aglia Artisti http://agliartistigrado.it/ a večeře vás bude stát tolik, co plná nádrž benzínu. Ale stálo to za to! Ještě vnoučatům budu vyprávět.

Přímo se mi chce říct, že jsem si ji zasloužila. Jenom fakt nevím, co budeme jíst dnes, zítra, pozítří..,

psáno v Gradu den poté

 

Cuketový koláč

Kromě receptu na hrnkový koláč jsem od kamarádky dostala i tenhle recept. Cuketový koláč je rychle hotový a ještě rychleji snědený. Chutná teplý, vlažný i studený. Určitě by se hodil podávat třeba partě známých, kteří trošku nečekaně dorazí, anebo třeba během čekání na grilované masíčko. Pozor, jde o koláč slaný.

Potřebujme 60 dkg nastrouhané cukety, 20 dkg nastrouhaného sýra, 20 dkg nastrouhaného měkkého salámu, 3 vejce, 1 hrnek polohrubé mouky a půl hrnku oleje. K ochucení třeba česnek, pepř a sůl. Ještě jsem přidala prášek do pečiva.

Vše smícháme a rozetřeme na plech vyložený pečícím papírem. Upečeme dozlatova.

Pro ty, kteří si myslí, že recept opisováním může ztratit na chuti, uvádím zde i původní recept, z kamarádčiny kuchařky.

Původní recept

Hrnkový koláč s meruňkami

Tak, zbývá poslední dávka meruněk. Včera jsem byla u kamarádky a tam jsme měli bezva švestkový koláč. Moc chutnal i dětem. Dostala jsem recept, tak se o něj s vámi podělím a místo švestek do koláče nastrkám ty meruňky. Prý je ale vyzkoušen s kdejakým ovocem.

  • hrnek hrubé mouky
  • hrnek polohrubé mouky
  • prášek do pečiva
  • hrnek cukru
  • hrnek mléka
  • půl hrnku oleje
  • dvě vejce
  • ovoce
  • drobenka

Postup je jednoduchý – smíchat sypké suroviny, smíchat tekuté suroviny a pak to všechno zamíchat dohromady. Nalít na plech vyložený pečícím papírem, poklást ovocem a posypat drobenkou. Péct do úplného upečení (pekla jsem při 180°C).

 

Před upečením.

 

Už je to upečeno.

 

Těsně před snědením.

Tvarohové meruňkové knedlíky

Pořád je léto a pořád mám ty meruňky. A kupodivu mám taky tvaroh a mlsnou na sladké a nic k obědu, takže nápad …. a jsou tu meruňkové knedlíky z tvarohového těsta.

  • 50 g másla
  • 50 g cukru
  • 1 vejce
  • 250 g měkkého tvarohu
  • 200 g polohrubé mouky
  • meruňky (nebo jiné ovoce, u nás ale určitě musí být vypeckované, tedy to, u kterého je to nutné)

Změklé máslo utřeme s cukrem, vmícháme tvaroh, vejce a mouku a vypracujeme nelepivé vláčné těsto (je možné, že budete muset přidat trochu mouky). Těsto rozdělíme na přibližně stejně velké dílky a do nich balíme ovoce. Vkládáme do vařící, mírně osolené vody a vaříme asi 5 minut.

Podáváme nejlépe přelité máslem a posypané cukrem, ale určitě musí být výborné i s nastrouhaným perníkem. U nás se také často vyžaduje poklást měkkým tvarohem, posypat cukrem (mami, můžu si dát víc cukru) a zalít mlékem.

Květáková polévka

Je léto a velké teplo a každá tekutina, kterou dostaneme do těla, se počítá.

Na květákovou polévku potřebujeme:

  • květák
  • cibuli
  • brambory
  • kořenovou zeleninu
  • hladkou mouku
  • máslo nebo olej
  • pepř
  • sůl
  • kostku zeleninového bujónu nebo Magi na dochucení

Na másle nebo na oleji zesklovatíme na kostičky nakrájenou cibuli. Přisypeme mouku a opražíme. Zalijeme studenou vodou a důkladně rozmícháme (nejprve dám vody méně, důkladně rozmíchám a pak přileji potřebné množství). Po deseti minutách varu přidáme květák rozebraný na menší růžičky a dva až tři brambory, oloupané a nakrajené na kostičky. Po chvíli přidáme kořenovou zeleninu – někdy krájím na kostičky, někdy nastrouhám na hrubo. Nakonec dochutíme – pepřem, solí a přidavám i kousek kostky zeleninového bujonu.

Květákové placičky

Chce se mi napsat – tentokrát trochu jinak, spíš jako karbanátky.

Potřebujeme květák  přiměřené velikosti, vejce, strouhanku, pepř a sůl a olej na smažení.

Květák rozebereme na růžičky, povaříme do měkka. Vychladlé a vykapané růžičky rozmačkáme šťouchadlem na brambory, osolíme, opepříme, přidáme vejce, promícháme a přisypeme tolik strouhanky, abychom mohli tvořit placičky. Samotné placičky je možné ještě obalit ve strouhance. Smažíme dozlatova po obou stranách. Podáváme třeba s bramborem (nebo bramborovou kaší), dobře se hodí okurkový salát.

 

Meruňkový koláč

Je léto a já přišla k meruňkám. Co s nimi? Zabrousila jsem na maminčiny recepty (http://www.mamincinyrecepty.cz/) a našla recept na meruňkový koláč s cuketou. paráda, použiju i darovanou cuketu.

Příprava: cuketu omyjeme, z důvodů utajení oloupeme a nastrouháme nahrubo, meruňky rozpůlíme a vypeckujeme a připravíme drobenku – změklou Heru (stačí kousek), hrubou nebo polohrubou mouku a cukr rukama zpracováváme, až máme drobenku požadované konzistence (raději dávám mouky i cukru méně a pokud je potřeba, přidám).

Co ještě potřebujeme:

  • 4 vejce
  • 250 g moučkového cukru
  • 4 lžíce oleje
  • 350 g polohrubé mouky
  • 1 prášek do pečiva

Co s tím vším:

Vejce spolu s moučkovým cukrem vyšleháme do pěny, zašleháme olej. Přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, a vmícháme nastrouhanou cuketu. Plech vyložíme papírem na pečení, vlijeme těsto a rozetřeme na celý plech. Poklademe půlkami meruněk a posypeme drobenkou.

Pečeme asi 30 minut.

Maso s brokolicí po čínsku

maso2

  • vepřová kýta
  • koření 5 vůní
  • chilli paprička
  • sojovka

Maso jsem nakrájela na tenké kousky, okořenila, naložila do sojovky a nechala marinovat v ledničce až do oběda.

  • špagety
  • brokolice rozebraná na malé růžičky

Před obědem jsem dala vařit úplně obyčejně špagety a tak 2 minuty před koncem jsem do nich vhodila brokolici, aby se uvařila. Mezitím jsem na pánvi udělala maso.

  • sojovka
  • cukr
  • vinný ocet
  • chilli
  • pepř
  • (voda, vývar, ústřičná/rybí omáčka – jestli chcete, popř škrobová moučka)

Zálivku jsme si připravila předem, protože konec je rychlý. Špagety se scedí i s brokolicí a přihodí se do pánve k masu a nechají se lehce opéct a nasáknout chutí. Pak se vše podlije zálivkou, ta se nechá rychle přejít varem a už se dává na talíř.

V originále je hovězí maso, šlo by i drůbeží, jdou použít skleněné nudle a šla by i rýže, zálivku si určitě doladíte podle své chuti a zvyklostí. Takový flexibilní recept.

Valdštejn v Chebu

Koneckonců, to tak nějak patří k sobě, že. Restauraci Valdštejn najdete přímo v Chebu na náměstí i s příjemnou zahrádkou a od oběda se můžete dívat na Špalíček.


Hned na začátku si mne Valdštějn získal, když po mém přání k pití vodu, se mne slečna ptala, jestli „vodovodu“ a jestli rovnou půllitr. V jídelním lístku opravdu měli přímo „vodovoda“ uvedeno s cenou 10 Kč. Přijde mi to fér, cena je lepší než 30 Kč za lahvovanou jinde a skleničku mi musí přinést a zase odnést a umýt, takže proč ne.

Na lístku sice byly i hotovky, ale mne svedl losos. Byl s kapary a koprem a byl moc dobrý a „šťouchačky“ mu moc slušely. Slečna mne upozorňovala, že budou se slaninou, jestli to nevadí. Nevadilo, ale byly s červenou cibulí. Manžel měl řízek plněný bylinkovým máslem a byl také velmi spokojený. Mimochodem, byly možné i citrónové řízečky v parmezánu, na ty dojde třeba příště.

A protože losos nebyl přehnaně veliký, tak mi zbylo místo i na moučník. O tom jsem měla rozhodnuto od začátku, protože na ceduli s nápisem „Pana Cotta s balzamikovaným ovocem“ jsem se dívala celou dobu. Lehká, studená mňamka na závěr to byla a káva byla  také akorát pro mou chuť. Ještě jsem slečnu obtěžovala několika dotazy. Třeba, co byly ty černé tečky v panna cottě – pravá vanilka! A použita byla ovocná balzamiková redukce. Snad se můžu přiznat, že o pana cottě i použití balzamika na ovoce jsem zatím jen četla a neuměla si chuť představit, velmi zajímavé a už se balzamika na ovoci nebojím.

A vy se nemusí bát navštívit tuhle restauraci!