Dneska bez receptu. Jen pár vychytávek. Ale asi bych měla začít od začátku.
Vždycky jsem si ráda četla v kuchařských knihách. Kromě toho, že se mi u čtení tak příjemně sbíhají sliny v ústech, jde často i o pěknou četbu samotnou. Někdy příběhy, někdy zmínky a popisy exotických surovin, anebo výčet toho pozitivního, co to které jídlo organismu přináší. Pokračování textu Bez receptu
To si tak jedete na akci ryze počítačovou. Prostě jedete na Letní školu s iPadem jako lektor. A obyčejně to tak bývá, že řada lektorů se věnuje ještě dalším věcem, aby s těch IT věcí jednoduše nezblbli. No a mezi lektory najdete také spousty kuchařů. Prostě žasnete, jak mají některé věci vymazlené. Večer sedíte u sklenky vína, řeší se věci pracovní, co bude, až přijedou studenti, jak natáhnout kabely a šířit internet, co budeme dělat na workshopu a jak. A pak musí přijít oddech, čas na recepty. Tak tady je jeden od Hozy Kučeříka, který jsem si vyzkoušel. Zatím jen s půlky dávky, ale brzy se budou opalovat bulky z celého recepptu.
1 kg hladké mouky – u nás se musí vždycky prosát – je taková nadýchanější. Přidáte půl litru vody, aby mi to lépe kynulo, tak šla do mouky teplá. 1 vejce, 1 lžíce olivového oleje, 1 lžička soli a kostka droždí – prostě celé balení.
Poděkování ještě zaslouží Eva Klubalová, lektorka, která recept zaznamenala a pak mailem rozeslala. 🙂
A můžete míchat. Ve stroji i ručně. Důležité je kynutí, tedy jeho délka. Urychlil jsem ho ponořením mísy do teplé lázně. Těsto nakynulo a já ho znovu promíchal a kynutí probíhalo znovu v „urychlovači“. Následovalo dělení na stejně velké kusy těsta, ze kterého vytvarujete bulky. Nezapomeňte si vyhřát troubu – 190 stupňů. Na plech přijde pečící papír, nakladete bulky. V hrnečku připravíte žloutek s trochem cukru – bulky zhnědnou, přidal jsem trochu olivového oleje. Rozmícháte a potřete bulky. Nezapomeťe na posyp – sezam, dýňová semínka, slunečnice, prostě na co máte chuť. A šup s nimi na pláž, tedy do trouby.
Pečeno cca 20 minut, ale to poznáte, bulky se rozvoní kolem a Vám se sbíhají sliny. Původně to jsou tedy bulky pro hamburgry, ale já zvolil lučinu s rajčetem. To byla až ta druhá bulka, ta první byla s česnekovým bokem a plátkem sýra, tu jsem ale vyfotit nestačil.
Díky, Honzo Kučeříku, za prima recept. 🙂
Do zapékací misky navrstvit plátky brambor, na ně brokolici, zasypat sýrem, plátky brambor a zalít šlehačkou. Šup do trouby a nechat zapéct.
A to je všechno!
Mám čas, a tak čtu. Kdeco. A konečně pořádně i tenhle web. Jitka někde zmiňuje Kuchařku pro dceru. Nahlédla jsem tam. A užasla. A zase dostala chuť vařit.
„To bylo dobrý! Co to bylo?“
„Kuřecí kari“
„To je divný! Já přece kari nerad. A jak se to dělá?“
Tak jsme si tak nějak vysvětlili, že není kari jako kari. A že jsem rozhodně nepoužila to oranžové kari koření , ale měla jsem kari pastu. Protože to byla moje kari premiéra, tak jsem si přečetla asi 100 receptů, abych stejně nevěděla nakonec nic a zvolila jsem skoro předpis z pytlíku.
Na pánvi jsem rozehřála rýžový olej, přidala celý pytlík pasty a nechala rozvonět. Pak jsem přidala maso a nechala obalit směsí a zatáhnout, pak ještě zeleninu a trochu jsem podlila vodou. Až přestala prskat, tak jsem ještě přidala kokosové mléko a nechala probublávat do změknutí masa (10-15 minut). Na závěr přidala lžíci rybí omáčky. A to bylo všechno!
Pak už jen posypat koriandrem a sekanou chilli papričkou a s rýží na stůl. Basmati by byla lepší, ale zrovna došla. A naan taky až příště.
Nicméně cesta k dalším experimentům je otevřená!
Do krusty můžete dle vašich chutí přidat
Tresku osolit, opepřit, popř. nějaké koření na ryby, lehce použít olej nebo rozpuštěné máslo a pak navršit krustu. Dát tak na 15 min do předehřáté trouby.
A pak už jen nějaké brambory a salát – ten je mimo záběr.