Archiv pro měsíc: Květen 2014

Pizza bez rajčat

Chléb náš vezdejší a ti druzí

Mám ráda pizzu. A hledala jsem variantu bez rajčat, protože je podezírám se svého ekzému. A jednou jsem narazila na recept, kde byla zakysaná smetana. Dneska jsem jej vyzkoušela zase.

V ledničce jsem objevila jarní cibulku, kusy šunkového salámu, hermelín, eidam, zakysanou smetanu, cibuli a těsto. To jsem si koupila v Lidlu, je rovnou s pečícím papírem a je dobré.

IMG_4085

 

Zapálila jsem troubu a než se nahřála, tak jsem si rozbalila těsto a dala i s papírem na plech. Rozetřela jsem celý kelímek zakysané smetany po těstu. Pak na to rovnoměrně nasypala na drobno nakrájenou jarní cibulku (celý svazek) smíchanou s kostičkami šunkového salámu. Pak už byl na řadě sýr. Nejdřív plátky hermelínu, pak plátky eidamu a nakonec posypat nastrouhaným eidamem. A šoupnout do trouby na dvacet minut. Mám plynovou a pekla jsem to nahoře a naplno.

IMG_4088

Pak už jsem rádýlkem nakrájela kousky a bylo to. Vyzkoušejte, byla hned pryč.

Kuřecí závitky s ricottou

Co běhalo po dvorku či u kurníku

Další část ricotty byla k obědu. Ze sobotních trhů se mnou domů odešel jeden pořádný pták a jeho hruď byla v pravdě bohatýrská. Tak jsem ji neuměle naporcovala na plátky, naplnila a upekla.

Plátky jsem okořenila směsí koření zvanou francouzská, voní krásně po všech možných bylinkách, pak jsem na plátky naskládala lístky čerstvého špenátu (abych překryla mnou napáchané díry) a potřela náplní. Tu jsem umíchala z ricotty, nasekaných sušených rajčat, nadrobno nakrájeného uzeného a trošku osolila. Plátky jsem zamotala a naskládala do pekáčku, zacákla olivovým olejem, trošku podlila vývarem a dala péct na 180°C. Před koncem jsem vše podlila troškou šlehačky,  aby byla nějaká šťáva, protože přílohou byly domácí těstoviny a to bez šťávy neleze do krku. ricotta8 A ricotta je pryč a v tom kýblíku už jsou na balkóně bylinky.

Šátečky s ricottou

Prošlo kolem cukru a zalezlo do tepla

Když se vám doma v ledničce zjeví kyblík s 1,5 kg ricotty, tak je to sice fajn, ale nějak je třeba ji taky zlikvidovat. První nápad byl cheescake, tak nakonec většina putovala dceři, ať si ho upeče hezky sama.

Doma skončila troška ricotty v šátečcích z listového těsta. Prostě místo tvarohu jen ricotta s vanilkovým cukrem a troška višňové marmelády. Nic objevného, ale doma zavládla spokojenost a chutnalo.

 

Stará lyže

Kde a jak jsme se najedli?

To není jídlo, ale restaurace a penzion v Novém Městě na Moravě. Sice z venku je nějaký jiný název, nějaký jiný penzion, ale uvnitř jsou fakt lyže. A zajímavý denní tisk.

Zastavili jsem se tam cestou do Rovečného a nelitovali jsme. Ceny spíše mírné, jídlo dobré. Polévky (hovězí s vejcem i česnečka) byly bez vady. Játra prý jiná než jinde a dobrá. Osobně jsem si vybrala něco úplně jiného. Uzený jazyk s polskou omáčkou jsem neviděla ani nepamatuji! Polská omáčka je ze švestkových povidel a kořenové zeleniny a ještě s rozinkami. Chápu, že nemusí chutnat každému, ale já ji (občas) ráda. Jen to zelí s koprem bylo poněkud navíc a nehodilo se.

Tak až vyrazíte na Vysočinu, tak se tam zastavte.  Snad vám bude taky chutnat.

Jogurtový králík

Co běhalo po dvorku či u kurníku

Přistoupila jsem k redukci obsahu mrazáku a došlo na králíka. Největší problém byl, nechat ho rozmrznout včas, zbytek už byl snadný.

Takže králíka den předem naporcovat, osolit, opepřit. Smíchat 2 jogurty, 2 lžíce hořčice (dala jsem jednu plnotučné a jednu dijonské) a něco rozmačkaných česneků dle rodinných zvyklostí a chutí. A touhle marinádou důkladně porce obalit, vše naskládat do pekáčku a králíkovi popřát dobrou noc v chladu.

Druhý den se celý pekáček jen dá do trouby a upeče do měkka. A hotovo!

Příloha byl mohly být opečené brambory, my jsem zvolili 1x rýži a 1x rychlý mangold.

Listy mangoldu jsem nechala chvilku povařit a pak pokračování jako baby špenát – na pánev  máslo a česnek a /nebo cibule, přidat zelené, osolit, opepřit  a na závěr troška smetany. Celá úprava na pánvi trvá 3 minuty.

kralik2 kralik3

Moje malá (mangoldová) premiéra

Vyrostlo někde na záhonku

Myslím, že jsem ho prodávat snad viděla poprvé, ale určitě poprvé jsem koupila. Ráno na farmářských trzích jsme mu prostě neodolala. Seznamte se – toto je mangold.

mangold1

Zhruba jsem věděla, co od něj chtít, ale rychle jsem projela internet a hned ho likvidovala k obědu. Prý taky po utržení rychle vadne a můj byl zatím krásně čerstvý.

Část listů (bez červených stonků) jsem zpracovala na úplně obvyklý salát, jen jsem do něj přidala červenou cibuli. Byl trošku tužší než obyčejný listový salát nebo mladý špenát, tomu se trošku chutí podobá.

mangold2

 

Červené stonky jsem zpracovala také. Nahradily mi obvyklé fazolky nebo třeba chřest. Stonky jsou trošku tužší, ale jíst syrové také jdou, ale nechala jsem chvilku povařit a pak jsem je hodila na pánev na máslo s plátky česneku a pak jen sůl a pepř.  Kdyby byly silnější, tak je můžete oloupat podobně jako řapíkatý celer, ale tyhle nebyly potřeba.

Použila jsem je jako zajímavou přílohu k rybě (nilský okoun s tymiánem) a na talíři to byla příjemná změna. Proč nevyzkoušet něco nového, že.

mangold3

Zámecká krčma ve Zbirohu

Kde a jak jsme se najedli?

Tak jsem koupila voucher na Slevomatu a nevydržela jsem to až na původně plánovanou oslavu svátku a vyrazili jsme hned. Do Zbiroha, na zámek, do Zámecké krčmy „U Rudolfovy kratochvíle“.

Prostředí skvělé a stylové, personál ochotný, lidí spousta. Byl sice státní svátek, ale stejně mne množství lidí překvapilo, protože nebylo ani moc pěkně, ani nebyla sezóna a do Zbiroha a ještě na zámek musíte jet cíleně, není to nic, co jen tak potkáte u silnice. A ceny navíc nejsou zrovna úplně lidové. Ale dobré to rozhodně bylo moc, a určitě proto tam mají plno.

Dali jsme si houbový krém a byl samá houba a samá smetana a okyselený bílým vínem. Opravdu dobrota. A o druhém chodu bylo rozhodnuto dopředu – jeli jsme totiž na pečené vepřové koleno. A jen se rozpadalo, kůžička naopak dozlatova.  Takhle udělat ho opravdu neumím. A víc jídla jsme fakt nezvládli, bylo toho až kam!

Jenom jsem neodolala kávě a pak jsme se snažili vychodit kolínko v parku. Pro děti je tam nějaký dětský koutek, venku velké šachy, pro odvážné lanové centrum, pro kolaře cyklostezka a kešky nesbírám, tak to musíte zjistit sami.

Fondán aneb něco ke kávě

V pátek Jitka odkázala na video a bylo rozhodnuto. Při nejbližším nákupu doplním ledničku a nový dezert vyzkouším. V neděli se  tak stalo. Podle receptu jsem si vše nachystala a upekla. Ani to moc dlouho netrvalo a kuchyní se linula libá vůně nového dezertu. Doporučuji vyzkoušet, je to jednoduché a velmi velmi dobré. Bála jsem se, že to bude moc přeslazené nebo moc kávové, ale obavy se nenaplnily. Dezert byl exkluzivní.

fondán

 

Příště jej mám prý vyzkoušet s rumovým nádechem…

Dlouho dušené hrudí

Bydlelo v chlívku či ve stáji

Chtěla jsem líčka, nebyla líčka, tak bylo hrudí. Tohle nebyl tedy  ten obvyklý kousek na polévku, ale čisté maso z farmy, ale určitě to stejně půjde ze každého.

Využila jsem recept od Koko z Menu Domů a líp než ona to nenapíšu, ani neuvařím, tak se podívejte k ní. Jenom jsem trošku modifikovala, protože hrášek byl den předtím a brambory naplánované na ten poté, tak byla rýže (proto jsem neredukovala až tak úplně do husta) do a nahoru přišly opečené žampiony.

No, prostě jsem uvařila úplně jiné jídlo 🙂

talir