Když jsem řekla, že syn ohlásil, že veze k obědu veverku, tak se mého chotě zmocnila panika a prohlásil, že TO jíst nebude. Že TO jedl si nepamatoval. „Veverka“ je totiž název pro jeden spešl hovězí sval a tahle ještě navíc přiskákala  z The Real Meat Society.

Přiznám se, že jsem měla až obavu ji udělat, protože se steaky moc zkušeností nemám, ale povedlo se 🙂

Maso jsem nakrájela na silnější plátky, naklepala jenom klouby prstů, jinak bych ho totálně rozbila, potřela olejem a pak jen sůl a pepř a honem na rozpálenou pánev. Z jedné strany 4 minuty, z druhé o něco míň. Pak zabalit do alobalu s kousky másla a nechat uležet.

Mezitím jsem na stejnou pánev hodila plátky žampionů a drcený zelený pepř s kouskem másla. Když se lehce opekly, tak jsem vše zalila trochou smetany a nechala chvíli vařit. Smetana odvařila přípečky a natáhla chuť masa i žampionů a trošku zhoustla.

A už jen vše putovalo na talíř – maso, omáčka a tenoulilinké hranolky, které si manžel tak pečlivě krájí.  Dobrota veliká, převeliká!

Pomalou přípravu masa prostě miluji a pokládám za naprosto dokonalou. Teď je mým favoritem hovězí maso. Vždycky jsem se ho bála péct, že výsledkem budou tvrdé a suché drtiny, ale to tady rozhodně nehrozí, dostane růžové, měkké a šťavnaté maso.

Dnes bylo hovězí na česneku. Měla jsem kousek hovězího krku z farmy, sice typicky omáčkové maso, ale pečením se taky nic nezkazí.

• hovězí maso v celku (cca 750 g)
• rozmačkaný česnek (2 velké stroužky)
• paprika (lžička)
• hnědý cukr (lžička)
• sůl
• pepř

Z ingrediencí připravit marinádu a pěkně s ní maso napatlat, můžete ho nechat i odležet. Pokud máte velký kus masa pro víc strávníků, tak ho hezky večer šupněte do trouby pod pokličku spolu s nějakou cibulí a můžete ho, ale nemusíte, trošku podlít (vývar, voda, červené víno). Troubu nastavte na 90° – 100°C  a až do poledne příštího dne si ho nemusíte všímat. Protože se při této teplotě nic nepálí, tak spěte klidně. Masu dejte čas 12 až 16 hodin podle velikosti. Měla jsem menší kousek, tak se v sobotu večer, než jsem šla spát,  dělal na slabých 130°C a ráno jsem ho dala dodělat na těch 100°C.

Před podáváním jsem slila šťávu, které se udělá překvapivě hodně, a nechala zredukovat. Ani ji nebylo třeba nijak dochucovat, jejím základem je totiž opravdu silný hovězí vývar, silný jak noha od stolu! Přílohou byly brambory a špenát.

Proč postupné? Protože recept vznikal postupně v průběhu vaření.

Na začátku byly plátky z kýty a představa, že budou na šťávu a přílohou budou domácí těstoviny. Takže plátky jsem osolila, opepřila, lehce opaprikovala, poprášila moukou a opekla na směsi másla a olivového oleje, kde se už chvíli povalovala cibulka na kostičky. Pak chtěly podlít, tak jsem sáhla pro bílé víno. A ještě si ale šťáva říkala o nějakou chuť. Tak jsem vytáhla kousek parmazánu, který už nejde ani moc strouhat a čekal na svou šanci se zvolna rozvařit třeba v polévce. Rozdělila jsem ho, co to šlo, na menší kousky a nechala pracovat ve šťávě u masa. Při hledání v sýra v ledničce, jsem uviděla smetanu a bylo jasné, že přijde na závěr do omáčky. Ale když smetana, tak by se mi líbily i žampióny. Čerstvé nebyly, ale mohly by být v konzervě. Ve špajzu jsem místo nich ale našla darovanou skleničku naložených hříbků. Takže na závěr k masu přišly houbičky a smetana.

A postupné dílo bylo dokonáno.Pak už jenom udělat těstoviny a hotovo!