Tak není to tak dávno, co se tu volalo po jednoduchých českých receptech, že někteří neví, jak se vaří jednoduché omáčky a polévky. To se pořád vaří něco alá tohle nebo tamto, ale česky vařit zapomínáme. Tak něco jednoduchého, když se vrátíte z kola nebo z pole role a cestou najdete hrst hub, které je vám líto vyhodit, jste je nasbírali, že?
Při sbírání už tak jednou částí hlavy přemýšlíte, co by to jako mohlo být? Bramboračka, to je nápad, brambůrka, jak ze Švejka, k tomu tu máme blízko, to si uvaříme. Otázka je, jestli si někdo dá se mnou, ale to je už jedno, slina je, myšlenka ji přiživila mocně. Jdeme na to.
Očistit houby, nakrájet. To už se pění cibulka, u nás zásadně na másle. Zelenina, no to bude problém, nic tu není, jen nějaká mražená směs, v ní kukuřice. Taky je v lednici kedlubna, šup sem s ní a už je na kostičky, bobkový list, nové koření, pepř, sůl a česnek nesmím zapomenout na kmín, máme rádi drcený, neleze to do zubů. No a ty brambory, bez nich by to nebylo ono, trošku osmažíme – zlatá je barva naše. A lijeme vývar, tedy pokud máme, případně zalijeme horkou vodou a přidáme kostku bujónu – když je nouze nejvyšší.
Vaříme. Každý má rád jinou konzistenci. U nás je oblíbená hustá polévka se vším hodně měkkým, asi nácvik na stáří, až nás zuby opustí. 😀 Takže poslední věc do naší brambůrky je máslová jíška – božská chuť másla. Másla, ne nějaké máslové náhražky nebo oleje. Fuj. Takže krásně kousek másla rozpustit na pánvičce, přidat dvě lžíce mouky, třeba vaříte větší kotel, tak víc. Hezky míchejte, zlatá je barva naše. 🙂
Jíška hotová, hezky to načasujte, aby i zeleninka byla tak, jak si přejete, a jíška zrovna zlatá, rozpálená, a lijeme ji rovnou do polévky za stálého míchání, aby se nám hrudky nevytvořily. Stíháte? No už toho mnoho nebude, ještě něco zeleného, petrželka, šnitlík alis pažitka, klidně oboje, nebo libeček, to je panečku bylina. Ale tu mi na zahradě zlikvidovali před lety a letošní kroupy by stejně nepřežil.
Naléváme a hulákáme Kdo si dá taky? Tak ozval se jeden, zbytek jsem si snědl hezky sám, ale pochutnal jsem si. Tak dobrou chuť a pozor na ty, kdož nejedí houby.
