Prázdninové pondělní obědy jsou zvláštní. Většinou zbyde něco od neděle, ale ne dost, aby z toho byly dvě dětské a dvě dospělé porce. A uchovávejte v lednici spousty kastrůlků a mističek, protože je vám jasné, že když uvaříte komplet nové jídlo, tak vám zase kousek zbyde.

Včerejši kopeček kuřecího masa jsem tedy rozdělila na dvě části, jednu pro děti k té troše bramborové kaše, co se schovávala v lednici, druhou pro dospěláky do tortill.

Recept na placky jsem našla na našem osvědčeném webu, jen jsem si ho upravila pro menší počet placek:

• 250 g hladké mouky
• 140 ml horké vody
• 50 g domácího sádla (díky, mami)
• půl lžičky soli

Uhňoucáno v ruce, vyváleno na tenké kruhy, pečeno na suché pánvi do puchýřků (na rychlé plotýnce to ani ty dvě minuty nebyly).

Maso nakrájené na malé kousky dostalo nádech Mexické směsi od Antonína.

Jako podklad posloužily dva stroužky česneku nastrouhané do olivového oleje, s jednou paprikou a dvěma lžícemi kečupu … to vše lehce prohřáté.

Dál nastoupily opět zásoby ze skleníku – salátová okurka a paprika. Cvak, cvak, cvak a rozpadly se na nudličky.

Ještě rozmíchat zakysanou smetanu, lehce ji osolit a přidat další Antonínův poklad – Salátové koření.

A už vrstvíme: placka – červená směs – maso – zelenina – zakysanka – ještě trochu strouhaného sýra. Zabalit a jíst.

Dvě ze šesti placek mi zbyly. Děti mají slíbeno, že budou mít možnost zapatlat se při večeři. 🙂