Strávila jsem kus léta s báječnými lidmi ze všech koutů světa. Během mezinárodního večera jsem měla příležitost ochutnat spoustu jídel, o kterých jsem zatím jen četla. Třeba jsem si upekla na ohni maršmelouna. Nebo jsem jedla brouky. Se sýrovou příchutí. A taky jsem si připomněla jídla, která jsem už někdy ochutnala. Třeba španělskou tortillu.

Dnes se mi chtělo zkusit něco nového, a protože byla v ledničce čerstvá vajíčka, volba padla na tortillu. Pročetla jsem na internetu několik zaručených receptů – pod všemi byla vášnivá diskuze, zda se do pravé tortilly de patatas dává nebo nedává cibule, jaký z olivových olejů je nejlepší, jestli je možné nebo nemožné do ní přidat nějakou další zeleninu, … většinou se mi zdálo, že si diskutérky nakonec i po síti roztrhaly občanky (klidně i ty plastové). Takže jsem se rozhodla ji připravit po svém.

Vzala jsem:

• cibuli
• brambory
• vajíčka
• olej
• sůl
• pepř

Cibuli jsem nakrájela, dala osmažit na olej. Toho jsem použila víc, aby brambory, které jsem tam přidala, nakrájené na kostičky, byly v oleji ponořené a trochu se tak opékaly a trochu i dusily. Nezapomněla jsem na sůl a pepř, taky přiměřeně. Ještě k otázce kolik brambor – tak, aby byla pánvička plná, ale brambory ležely v jedné vrstvě. Během smažení jsem několikrát promíchala a kontrolovala, jestli jsou brambory měkké. Když se mi to zdálo všechno nazlátlé a měkké tak akorát, slila jsem přebytečný olej a nechala směs na pánvičce.

Vajíčka, vzala jsem jich pět, jsem rozklepla a rozmíchala, osolila a opepřila a nalila na pánvičku. No a pak už jsem jen stáhla plamen a čekala, až celá tortilla ztuhne. Když už začínala tuhnout i na povrchu, vzala jsem talíř, přikryla jím pánvičku a torillu jsem na něj převrátila. Pak jsem ji zase přešoupla na pánvičku, samozřejmě původní vrchní stranou naspod. A ještě chvilku jsem ji nechala smažit.

Vonělo to i chutnalo náramně. Jen byla trochu nižší než ta, kterou jsem jedla na tom mezinírodním večeru. Ale byla jsem za ni pochválena i kamarádem ze Španělska. A to se počítá. Prý mám zkusit i pincho de tortilla 🙂 (kdo chce vědět, co to je, si to buď najde, nebo počká, až to umatlám).