Naše restauračně gurmánské zážitky na EDU misích

Trochu víc teď s Petrou Boháčkovou cestujeme. Inu výzva 51 si to žádá, tablety do škol. V našem případě tedy iPady. Nejen že se na našich cestách setkáváme s nadšenými kolegy z různých sboroven a krásným prostředím jejich škol, ale vyrážíme také za poznáním a restaurační kulturou. Taky nějaké gurmánské zážitky. Něco nám je doporučeno, něco najdeme sami, jdeme za nosem.

Na naší cestě do Buštěhradu nám byl Jitkou doporučen Penzion V Polích. Jitko, tos nám neměla dělat. Dnes – 3. 4. 2015 – jsme tu byli podruhé, a pravděpodobně ne naposledy. Ocitnete se opravdu těsně v polích, na středočeském statku v Malých Číčovicích. Preferujeme nekuřácké prostory – máme, máme rádi klid – je tu, božský, dokonce ani signál telefonu, hraje příjemná hudba, usměvavá obsluha – číšník odhadne tu správnou chvíli a přijde se zeptat, jestli něco neschází, ochota, vesnice i s vesnickými specialitami na jídelním lístku. A ta chuť. Naprostým vrcholem byla dnes maminčina roláda. Překryla jinak výtečného vrabce se zelím s kombinací knedlíků. Prostě zážitek, který si nenechte ujít. Kudy tudy do Malých Číčovic? Zapněte si navigaci, nebojte se vyjet kousek za Prahu – podle webu je to 5 minut za letištěm Václava Havla a 15 minut z Prahy. Vyzkoušejte, neprohloupíte.

 

Druhým zážitkem byla návšteva restaurace hotelu Mlýn na Velehradě. Ano, na naší EDU tabletové misi jsme se tentokrát dostali i do Uherského Hradiště. A na zpáteční cestě jsem si nemohli nechat ujít návštěvu Velehradu, už jen proto, že byl zelený čtvrtek. Jen je škoda, že pršelo. Takže konec courání venku a šup do resturace. Příjemné prostředí, usměvavý personál v podobě recepční a číšníka a samozřejmě dobroty na jídelním lístku. Zvěřinový gulášek a kuřecí prsíčko, dáme záskusek? Dáme. Bramborové špalíčky v povidly a makovým posypem – mňamka božská, a domácí koláč s lesním ovocem – čerstvý, prý výtečný.

K tomu tedy dobrý pocit ze školení s příjemnými kolegy učiteli na obou místech. Trošku horší byla tedy cesta zvláště z moravské mise, kdy se jarní počasí jaksi vzdalo zimě a na Vysočině místy příroda připomínala prosinec v dubnu. No co naděláte. Počasí si nevyberete, kdežto dobrou restauraci ano. Tak šťastný výběr. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *