Úryvek z písně dostatečně oživil naše dětství, aspoň nás, zkušenějších, s nižším číslem letopočtu narození, píseň se zpívala při hodinách hudební výchovy.

Jedu domů ze školy – joooo, jsou prázdniny, mám dovolenou, ale ty kytky chtějí pít, rozvrh je nutno domluvit a pak sestavit, z kanceláře se také ozývá volání, počítač se zaviroval…

A přemýšlím si, co si při svém slaměném vdovství uvařím k obědu, pravda, dneska ještě nebyla ani snídaně. Nevadí, napravíme, uvařím si jen bramborovou kaši. Takže spěchám ke košíku – brambora žádná, do sklepa – brambora žádná. Zpátky do vsi se mi tedy už nechce, tak co kdyby to byly těstoviny. A máme taky ten strojek na ně. Tak já to vydržím a vyzkouším to, nikdo nebude říkat, že se mi to nepovede nebo nepovedlo.

Těsto najdete na internetu, nic složitého, vyhledávat ve škole mě neučili, protože ještě nebyl internet, ale vlastním přičiněním jsem si dovolil se přivzdělat. Takže na 100 g mouky (hladké) jedno vajíčko a trošku olivového oleje. Semolinová mouka by byla lepší, ale kde ji brát, když ve špajzu není. Hladká postačí, robot pomůže, ruce dohnětou. A šup s těstem odpočívat. Do toho řada telefonátů, úprava jednoho iTunes U kurzu, jehož opravu jsem si neuložil, takže ještě jednou, abys sis to pamatoval. Pípá na mě Skype, do toho čtu návod na použití strojku na nudle, volají mě telefonem. Den dovolené, jak má být. A ještě nějaké zajímavosti v komunitě. K tomu musím tu přípravu fotit.

Těsto si v sáčku hezky odpočinulo, tak nakrájíme na kousky podle návodu a už ho proháním strojkem. Teda, to je něco. Krásně to jde, a hned jde plátek do přídavného aparátu. A hele, nudle. Tak další, a další, do teho telefonát, je zavirovaný počítač, radím od nudlí. Jedny se mi snudlili dohromady. Nevadí, rozpleteme. A protože mám hlad, tak voda na plotnu a ať to odsejpá.

Voda se vaří, sůl a olivový olej samozřejmostí, přenos nudlí do hrnce a už to vře. Další telefonát. Jen aby se mi ty nudle nerozvařily. Tak nerozvařili, ale voda vytekla na sporák. Ještě že jsem dneska za toho slaměného vdovce. Příště ten telefon neberu. Ale to víte, že ho vezmu. 😀

Cedíme, ať se nám neslepí, přidávám olivový olej. Omlouvám se všem gurmánům, ale dneska žádnou speciální omáčku nečekejte – kečup a strouhaný sýr. Hlad je nejmocnější kuchař. Klesnu do křesla, nikdo mě dneska nepeskuje, že si mám sednou ke stolu. Rozjímám. Kdy já to naposledy jedl domácí nudle? No jasně, polévkové připravovala manželky babička, no a flíčky teta Božena. No to je tedy opravdu už dlouho – od roku 1991 se na nás dívá shůry a pár let před smrtí už je nedělala, už neměla sílu. Tak jsem si zase na tebe vzpomněl, Boženko. Je to tak, jak jsi vždycky říkala. Díky. Dovolená? Ale kdepak, SMS se zavirovaným počítačem.

Krásné léto s nudlemi i bez nich. Určitě to vyzkoušejte.